V článku najdete pár poznámek a ukázek k aktuálnímu stavu obnovy písčin a vřesovišť v části Přírodní památky Na Plachtě. Jak se vyvíjejí plochy, kde bylo provedeno kácení dřevin, jízda tanky, strhávání povrchu bagrem nebo ručně, kde probíhalo vypalování aj.

LOKALITA 1: Zaniklé písčiny a vřesoviště

Výchozí stav: Bývalé zcela zaniklé vřesoviště a písčiny. Zarostlé zapojeným lesním porostem z náletů – převážně bříza, osika a borovice (cca do 30 – 40 let staří).

Plán: Vykácení dřevin, ponechání solitérů – borovic, stržení vrchní vrstvy (drnu, větví, jehličí, listí, půdy), údržba rozježděním tanky, BVP, auty. Obnova písčin, lučních porostů a vřesoviště. Rozšíření (obnova) ploch bezlesí v PP Na Plachtě.

Akce: Úřední moloch – získání povolení ke kácení (několik odvolání MMHK, změna vyhlášky o kácení, nižší desítky měsíců!)

– přesvědčování konzervativních (někdy i zabedněných) ochránců přírody (AOPK ČR Praha – p. Pavel Pešout, Bohumil Fišer; AOPK ČR Orlické hory – David Rešl, AOPK ČR Broumovsko – Petr Kuna; Odbor ŽP Magistrátu Hradce Králové – p. Ing. Rak, Jindřich Hanousek, Ing. Šedivá) – od roku 2009 v některých případech až dosud.

– přesvědčování České inspekce životního prostředí při šetření na udání, že daná opatření vskutku nejsou devastací přírody.

– kácení dílčí plochy – (nelogicky, ale prý méně konfliktně) na třikrát zima 2010/11, zima 2011/12, zima 2012/2013.

– vytrhání pařezů pro trasu tanků – 2011, 2012, 2013

– jízda tanků v této ploše – říjen 2011, říjen 2012

– dobrovolnické brigády – vyhrabání stařiny, ruční, lopatová obnova písčin – děti od školky po VŠ, veřejnost, ekologičtí blouznivci

– vypalování plochy – únor 2014

 Výsledky, resp. aktuální stav (srpen 2014):

– celou plochu se podařilo nakonec vykácet, jen velmi malou část se podařilo pojezdit tanky (extenzivně 1x, část intenzivněji 2x), stržení drnu bylo provedeno na malé části – především díky dobrovolníkům (ručně) a částečně bagry (podpora AOPK ČR)

– na ploše vykácené, vyhrabané na písek dobrovolníky – měly poprvé v sezóně 2014 možnost ji využít včely, vosy, kutilky aj. Hned v první sezóně zde zoologové Muzea východních Čech zaznamenali mj. kriticky ohroženou Bembix rostrata stáleji udávanou z dvou lokalit v ČR (viz http://www.biolib.cz/cz/taxonmap/id237/ ) ! Invaze hmyzu vázaného na písčiny je úžasná. Ze zajímavějších rostlin na suchých píscích snad jen často kolenec Morisonův (C4).

– na plochách extenzivního pojezdu tanky (1x 4 dny v říjnu roku 2011) – významné potlačení bezkolence a až nečekané znovuobjevení vřesu. Nečekané objevení několika rostlin rosnatky okrouhlolisté na vlhčích narušených místech.

 

– plochy poježděné dvakrát (2x 4 dny 2011, 2012) – rozmanitější terén s vlhkými partiemi – objevení kriticky ohroženého stozrníku lnovitého Radiola linoides. (potvrzen v letech 2012, 2013, naposledy na lokalitě 1968 – dle údajů Romana Prausová – Univerzita Hradec Králové). Dle dat AOPK po roce 200 na několika málo (?třech) posledních místech v ČR (zdoj: http://portal.nature.cz/c1/c1_druh.php?akce=view&id=346 ).

Výzvy, pokračování, stav:

– AOPK ČR aktuálně (2014) souhlasí s dalšími pojezdy vojenské techniky, avšak zatím nenašla znovu odvahu opatření financovat.

– výzvou bude údržba obnovených písčin – citlivé bez tanků asi nejlépe pošlap nebo malý pojezd, ruční brigády veřejnosti; větší plochy pojezd technikou, případně bagr.

– velkým limitem je přítomnost pařezů, která limituje pojezdy vojenské techniky. Je třeba odstranit pařezy a rozšířit pojížděné plochy, mj. aby byly více střídány pojížděné a ladem nechané plochy (to je vůbec podmínkou většího rozšíření obnovy vřesoviště).

– podle dosavadních poznatků jsou plochy narušované (pojížděné vojenskou technikou, ručně vyhrabané, bagrem vyhrabané) jednoznačně a významně přírodně zajímavější a cennější, než plochy nechané ladem.

– obnovu písčin je třeba dělat nikoliv „na čisto“, ale je třeba nechat některé plochy „nedočištěné“ s výskytem kvetoucích rostlin pro nektaring hmyzu

– z části vyhrabaného materiálu je dobré vytvořit úkryty pro plazy, příp. obojživelníky aj., zvýšit tím rozmanitost místa. Je třeba počítat, že taková místa jsou pak více zdrojem ne zrovna botanicky pěkných rostlin.

– zdá se, že nestržené plochy poježděné extenzivně místně ponechávají plošky s více (avšak jen trochou) organickým materiálem více udržující vlhkost (?rosnatka). Není třeba strhávat drn před pojezdem vojenské techniky.

– pod vrstvou písku je na lokalitě slínovec, pojezd tanky je lepší než strhávání drnu a odvoz materiálu, protože dlouhodoběji může strháváním dojít k odstranění písku až na slínovec.

– ruční strhávání vrstvy bohaté na živiny (klacky, jehličí listí, hrabanka) se zatím (= je ve sledování) zdá být lepší než strhávání bagrem, který zamíchá část živinami bohaté vrstvy do písku a písčiny pak rychleji zarůstají. Ovšem ruční strhávání je náročné a možné jen díky dobrovolnickým brigádám.

– na lokalitě by bylo vhodné zkusit experiment s vypalováním části ploch (s bezkolencem) a to i v letním období.

– od roku 2014 je zde prováděn monitoring některých managementových ploch (Přírodovědecká Fakulta Hradec Králové), nesystematické průzkumy Muzea východních Čech. Přesto by stálo za to monitoring vést systematičtěji.